Nejsem divná, jen single

16. listopadu 2016 v 15:50 |  Články
Je to už jako obehraná písnička. Dnes jsem si byla zabruslit a na stadionu se pán v pokladně podivoval. Jen jeden lístek? Ano a co? Občas sice také propadám lítosti a beznaději, že jsem sama. Nadruhou stranu mi připadá, že tento pocit 'divnosti' mi byl společností vnucen. Chcete si v kavárně vychutnat kávu? Budou se na vás divně dívat, možná i litovat. Chcete si zajít do kina? Budou vás mít za chudinku. Emancipace se na maloměstě stále moc nepraktikuje. Proč mě ale každý odsoudí a zaškatulkuje hned, jak vidí moje ruce volné bez toho, aniž by mě za ně kdokoli držel a vodil. Jsem single a vím to. Nikdo mě na to nemusí upozorňovat. Mám prostě jen smůlu, že žiju ve společnosti, která partnerství považuje za standard pro to, aby byli všichni spokojení. Mám pro ně ale novinu: já jsem spokojená i jako single. Necítím se méněcenná, to až díky vašim soucitným pohledům. Neběhám splašeně po městě a nesháním partnera. Až ho chtít budu věřte, nebude se přechod k zadaným rovnat vyléčení z těžké nemoci. Budu to pořád já!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 16. listopadu 2016 v 16:02 | Reagovat

Pěkně napsané, na tom, že je někdo sám není přece nic divného, to jen někteří to vidí jinak. Věřím, že ten správný partner nakonec přijde.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama